Vypadá to, jako by časy, kdy jsme měli jako lidstvo silné inspirativní vůdce, lídry moudré a respektované rádce, jsou v nenávratnu. Místo toho jsme ve vleku neustálého tlaku na vyšší zisky i výkony a z aktuálních lídrů vnímáme spíše strach a snahu využít náš potenciál pro vlastní růst a prospěch. Je situace skutečně tak neutěšená, jak by se mohla na první pohled zdát? Odpovědí na poptávku po sebe-vědomých autoritách, které přemýšlí a jednají ve prospěch nejen sama sebe, ale i celé společnosti, je moderní leadership. Pojďme se podívat na příčiny současného stavu, které jsou v naší společnosti hluboce zakořeněné. Ve společném rozhovoru nám je představila Janka Balážová, transformační koučka a ambasadorka empatie v leadershipu. Proč společnost potřebuje vědomé lídry Jako společnost jsme se stali obětí přesvědčení, že hodnotu mají jen rychlé a co možná nejlevnější výsledky. Tento trend posledního desetiletí se ukazuje především ve firemním prostředí většina firem, až na světlé výjimky, se zaměřuje na maximalizaci profitu v co možná nejkratším čase a úplně rezignovala na investice do firemní kultury a budování dlouhodobých cílů. Zaměstnanci jsou využíváni jako potraviny s omezenou dobou trvanlivosti a jejich individuální schopnosti jsou vyzdvihovány nad týmového ducha a synergii efektivní týmové spolupráce. Mindset nedostatku ve společnosti a jeho projevy ve firmách Přestože jako společnost žijeme v období největší hojnosti, na individuální rovině máme neustále pocit, že jsme nedostali dost. V dětství, dospívání… A přes tento filtr nedostatku vnímáme i vše kolem nás. Proto se jako společnost ženeme za stále vyššími zisky. Přirozeným důsledkem této honby za hmotnými statky je neustálá soutěž mezi firmami, které se snaží ve výši výdělku předehnat ty ostatní. Bez ohledu na celospolečenský pozitivní dopad. A jakmile je v první řadě zisk, firma začíná na zaměstnance pohlížet jen jako na nástroje, které jsou schopné toto zabezpečit. Pokud se začne projevovat individualita zaměstnance, jeho emoce a pocity, začíná to být vnímané jako komplikace. Proto si manažeři začínají vybírat levnou pracovní sílu, která “neprotestuje” a je spokojená s málem. Tím se však celé prostředí deformuje a náš focus se upíná zpět k nedostatku,” uvádí Jana Balážová. Z toxického firemního prostředí do podnikání. I po padesátce Kvůli tomu se také neustále rozrůstají skupiny zaměstnanců, kteří jsou na trhu práce diskriminovaní. Lidé ve věkové kategorii 55+ zůstávají na okraji zájmu svých nadřízených. Jejich kvality, zkušenosti a moudrost jako by se od určitého věku přestaly počítat. Tito lidé sice ztrácejí na prvoplánové výkonnosti, ale přínos pro tým a firmu mají neoddiskutovatelný. Mohli by pomáhat mladším kolegům a dále předávat své znalosti a zkušenosti. Dochází zde však ke konfliktu jejich zralosti jako leadera (osobnosti) a experta (zaměstnance): jakmile jejich lidská zralost přesáhne určitou mez a již nejsou schopni nebo ochotni se pro firmu zcela obětovat, jsou nahrazeni kolegy, kteří své sebevědomí a sebehodnotu ještě nemají tolik ukotvené. I proto narůstá počet podnikatelů ve věkové kategorii po padesátce. Ale ani junioři na tom nejsou o moc lépe. Jsou často vnímaní jako levná a výkonná pracovní síla. A ženy po rodičovské dovolené ani netřeba komentovat. Distres a další důsledky absence leadershipu ve firmách Tento přístup produkuje ve firmách vyloženě toxické prostředí. Méně loajální zaměstnance, což v konečném důsledku způsobuje větší fluktuaci. Nízkou angažovanost zaměstnanců obecně, protože není nasloucháno jejich nápadům. Vytváří podhoubí pro mobbing neboli šikanu na pracovišti. Vztahy jsou založené na strachu (pokud nebudeš výkonný, dostaneš vyhazov, na tvoje místo čeká v řadě 10 dalších), namísto na důvěře. Chybovost se neodpouští, a tudíž schopnost osobní sebereflexe se snižuje, navíc chyba není vnímaná jako příležitost k růstu pro ostatní. Důraz se klade na naplňování krátkodobých výkonnostních cílů, nikoli těch dlouhodobých. Celofiremní vize buď zcela chybí, nebo je to vágní dokument, který se často nesdílí ani se středním managementem natož řadovými zaměstnanci. A proto není, co s nadšením následovat… Důsledkem toho je také obrovský nárůst permanentního, dlouhodobého stresu a nadměrné zátěže, která může jedince poškodit a vyvolat onemocnění či dokonce smrt, tzv. distresu. A prostředí podporující nesnášenlivost mezi jednotlivými členy týmu, manipulaci a intriky. Při sebemenším problému se pak hledají viníci a obhajují důvody selhání namísto hledání řešení. Tento toxický fenomén se však netýká jen velkých firem. Ať chceme nebo ne, přenáší se i do našeho podnikání, ke kterému z firemnímu postředí utíkáme Když chybí leadership v podnikání Pokud nemáme pozitivní vzory lídrů v okolí nebo vědomě nepracujeme na svých leadership dovednostech, i jako podnikatelé máme tendenci aplikovat manažerské nebo zaměstnanecké vzorce z prostředí, odkud jsme se rozhodli odejít. Máme potom neúměrné nároky jak na sebe, tak své spolupracovníky a znovu tak roztáčíme kolečko honby za ziskem poháněné svíravým pocitem “ještě pořád nemám dost”. Je z toho ale cesta ven vědomý leadership založený na emocích. V čem spočívá vědomý a emoční leadership? Sebepoznání jako první krok na cestě k vědomému líderství První je cesta přijetí. Přijmout, že fenomén nedostatku se prolíná celou společností, ale kořeny má zapuštěné hluboko v každém z nás. I pocit oddělenosti, který v nás byl podporovaný od úplných počátků existence. Dovolit si toto uvědomění prožít, ale neobracet ho proti sobě a nezačít se (toxicky) obviňovat a šikanovat. Jen pochopit, že v minulosti jsme potlačování emocí a své osobnosti potřebovali k přežití, ale teď už máme jiné možnosti. “Emoční líderství začíná každý sám od sebe. Když se začneme pozorovat a pochopíme, že nejsme produktem zkušeností, ale jejich zdrojem. Tím se dostáváme do role tvůrce. A emoční líderství nám pomáhá pochopit, proč si to tvoříme a umožňuje nám pojmout podnikání jako cestu. Ne jen jako prostředek ke zbohatnutí,” vysvětuje Jana. Líderství je v první řadě cesta budování vztahu sama se sebou. Když v laskavosti pochopíme, že my jsme zdrojem bohatství už teď. Když hledáme vědomě to, co nás podporuje když tvoříme, kdy nám vše plyne samo. V jakém prostředí se cítíme nebo necítíme dobře. Mé emoce nejsou já a já se můžu rozhodnout, jak se svými emocemi naložím a jak budu k jednotlivým situacím přistupovat. Cesta je vždy přes sebe a do mého nitra. Kdy se stáváme lídrem Líderství často bereme jako cíl, kterého chceme dosáhnout skrze taktiky a techniky a kdy chceme správně vést ostatní. Ale líderství je až přirozeným důsledkem toho, jak máme vybudovaný vztah sama se sebou a pochopené principy vědomého leaderství. Lídrem se stávám ne ve chvíli, kdy chci já, ale kdy ho ve mně začnou vidět ostatní lidé. Leadership a koučink Vědomý leadership se poslední dobou také stává synonymem pro koučink každý dobrý lídr, nejen ve firemním prostředí, by měl mít alespoň základní koučovací kompetence. K tomu se však nejprve potřebujeme dostat do stavu nadhledu = neidentifikovat se s tím, že se nám něco děje. Naopak na sebe začít nahlížet z jiné perspektivy, prozkoumat to, pochopit, a skrze soucit si vědomě začít vybírat to, co chci. V tomto článku jsme si shrnuly výchozí situaci jak je nastavena naše společnost, jak pocit nedostatku ovlivňuje naši schopnost postavit se k líderství čelem a přitom empaticky a jaké se nabízí řešení současného stavu. V druhém článku ze série o emočním leadershipu se dozvíš, jak se můžeš empatickou líderkou stát i ty. Ve čtení pokračuj TADY. V LA Schola pomáháme ženám růst tak, aby se z nich staly silné a sebevědomé podnikatelky a líderky ve svých oborech. Ženy, které šíří změnu ve světě kolem sebe a tím i v celé společnosti. Prvním krokem, který můžeš udělat, abys ochutnala naše know-how a mohla se rozhodnout, jestli na cestě k úspěchu doprovodíme i tebe, je vstoupit do našeho Business Boost Clubu LA Schola. Najdeš v něm strategie a postupy, díky kterým naše klientky vydělaly už více než 30 mio. a staví se pevně do své podnikatelské síly. Pro svoje místo v klubu si pojď TUDY. Článek Kam mizí skuteční lídři? se nejdříve objevil na LA Schola.
Ako by mali lídri vzdelávania reagovať na umelú inteligenciu? Čo spôsobujú žiakom sociálne siete? A prečo by sme sa na vzdelávacie procesy mali pozerať komplexne? Vypočujte si alebo prečítajte v rozhovore s vedúcim Zastúpenia Európskej komisie na Slovensk
prejsť na článokBratislava – 180 významných ľudí slovenského biznisu, panelové diskusie, prezentácie či úspešné príbehy. Aj to prinieslo podujatie CEO FÓRUM SLOVENSKO, ktoré sa konalo 14.-15. februára v Bratislave. Hlavným cieľom podujatia bolo propagovať víziu lepšieho
V líderství jde primárně o cestu, kdy se ze závislosti přesouváme skrze sebepoznání do vnitřní nezávislosti a transformujeme se. Proto je důležité vnitřně přijmout, že tento růst není lineární ani bezbolestný. Nejedná se však o trýznivou, toxickou bolest.
prejsť na článok